OBSCURE SPHINX - Emovere
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
Tak toto sa naozaj podarilo. Kto by to bol povedal, že jeden z najpočúvanejších albumov v priebehu prvých dvoch mesiacov tohto roka budú mať u mňa na konte fínski sympaťáci OMNIUM GATHERUM. Skutočnosť, ktorá si veru zaslúži hlbšiu analýzu.
Znie to neuveriteľne, ale už je to viac než 6 rokov. V decembri 2009 sme si v bratislavskom Randale vychutnávali vskutku luxusnú zostavičku na čele s doomovými velikánmi SWALLOW THE SUN. Vystúpili tiež žánrovo spriaznení INSOMNIUM a s nimi personálne previazaní OMNIUM GATHERUM, domáce farby hájili veteráni GALADRIEL. Bol to večer, na aký sa len tak nezabúda a dobrý pocit zo všetkých zúčastnených pretrval do dnešných dní.
Určite aj ten bol prvotným motivačným faktorom pri počúvaní novinky rodákov z malebnej prímorskej Karhuly. A je pozoruhodné, že v priebehu nasledujúcich štrnástich dní v podstate neopustil môj prehrávač a takmer nebolo dňa, kedy by som si „Grey Heavens“ minimálne raz nevypočul. Pozoruhodne chytľavá nahrávka s kvalitnou trvácnosťou.
Sami sa veľmi vtipne a trefne označujú ako „Adult oriented death metal“. Keď si to rozmeníte na drobné, ocitnete sa pred doslova výkladnou skriňou severského melodického extrémneho metalu. Death či doom, OMNIUM GATHERUM to vedia veľmi umne spájať a miestami naozaj vkusne okoreniť progresívnymi, priam artrockovými vplymi. Za tie je zodpovedný predovšetkým klávesák Aapo Koivisto, ktorý podobne ako Herbrand Larsen u ENSLAVED svojím melodickým vokálom plní veľmi dôležitú úlohu „ľudskej tváre“, zjemňovača vpred cválajúcej, growlujúcej, škriekajúcej obludy.
A keď sa ich nápadom pozriete ešte viac na zúbky, dostanete sa k menám ako IN FLAMES, AT THE GATES či DARK TRANQUILLITY, v pomalších pasážach zase SWALLOW THE SUN a BARREN EARTH. Áno, v prípade skladby „Skyline“ si do hlavného motívu môžete rovno spievať „I can`t tolerate your sadness, cause it`s me you are drowning“, až tak veľmi sa podobá na kultovú skákačku „Only For The Weak“ od IN FLAMES, ale treba jedným dychom dodať, že ide skôr o výnimku potvrdzujúcu pravidlo, že OMNIUM GATHERUM spracovávajú celkom počuteľné vplyvy veľmi decentne, nenásilne a v konečnom dôsledku sú originálnym a svojstojným hudobným telesom.
OMNIUM GATHERUM vedia byť hitoví takmer v popovom slova zmysle (vypočujte si klávesovú linku vo výbornej „Foundation“, brali by ju určite aj takí HIM), na druhej strane s prehľadom pracujú s košatými aranžmánmi (skutočne majestátna chuťovka „Majesty And Silence“), neboja sa riadne deathmetalovo pritlačiť na pílu (úvodná „The Pit“ či singlovka „Frontiers“), ich novinka je komplexný, pestrý a naskutku zaujímavý poslucháčsky zážitok.
„Grey Heavens“ je album, na aký sa už AMON AMARTH nikdy nezmôžu. Je to nahrávka, ktorá vám pripomenie, prečo máte radi DARK TRANQUILLITY a starých IN FLAMES, prečo je pre vás modlou melodický švédsky death metal od pionierov AT THE GATES. A k tomu všetkému vaše zhýrané uši pohladí dokonalý zvuk od samotného mága severských nahrávok menom Dan Swanö. Čo viac si priať?
Samozrejme, koncert. Príďte dnes do bratislavského Randalu, OMNIUM GATHERUM tam budú hrať spolu so švédskymi DRACONIAN. Ďalší z večerov, na ktoré sa nezabúda.
Death metal pre dospelých poteší aj fanúšikov doomových nálad a progresívnych postupov. OMNIUM GATHERUM nahrali jeden z najchytľavejších albumov tohto roka.
8,5 / 10
Jukka Pelkonen
- spev
Markus Vanhala
- gitary
Jarmo Pikka
- bicie
Aapo Koivisto
- klávesy, sprievodné vokály
Joonas Koto
- gitary, sprievodné vokály
Erkki Silvennoinen
- basgitara, sprievodné vokály
1. The Pit
2. Skyline
3. Frontiers
4. Majesty And Silence
5. Rejuvenate!
6. Foundation
7. The Great Liberation
8. Ophidian Sunrise
9. These Grey Heavens
10. Storm Front
Grey Heavens (2016)
Beyond (2013)
New World Shadows (2011)
The Redshift (2008)
Stuck Here On Snakes Way (2007)
Years In Waste (2004)
Spirits And August Light (2003)
tato doska je trochu priskripnuta predoslym skvostom Beyond a naslednou peckou The Burning Cold... stale je to ale vyborny melodeath s paradnym zvukom, patricnou technickostou a jasnym tahom na branku (alebo na bar?)...
Tři skladby s celkovou stopáží 29 minut, tomu říkám správná plocha pro EP sludge doomového stylu. Studiový návrat po mnoha letech se polské skupině hnané charismatickým ženským vokálem jednoznačně povedl.
Jedni z mála u nás (ne-li vůbec jediní) představitelé zatuchlého hnilobného death/doomu o sobě dávají vědět novým EP, jehož trojice chorobných songů také jasně demonstruje fakt, že tato obluda už dozrála na úroveň plnohodnotného alba. Čím dříve, tím lépe!
Pokračování, která neukončují děj, to mají těžké. Druhé Silo je pomalé, vláčné a nestane se v něm vlastně nic, co by se nevešlo do jednoho dvou dílů. Nečtenářům knih navíc nemusejí být zřejmé všechny pohnutky jednajících. Tak snad to třetí řada narovná.
Ruské skupiny většinou ignoruji, ale než jsem si všiml, že je tahle z Jekatěrinburgu, upoutal mě jejich starosvětský thrash. Nic převratného se sice neděje, spíš je to jako výlet zpět časem, ale pro pamětníka celkem dobrý.
Keith Buckley (ex-EVERY TIME I DIE) jako by se svými kumpány zkoušel štěstí v hodně melodickém metalcore, nebo možná spíše post-hardcore, ale na mě je to hodně plytké a podbízivé. BETTER LOVERS, kde působí další členové ETID, jsou úplně jiná liga.
Trochu Red Dead Redemption pro čtenářky Marianne. Pod krví a špínou se schovávají scenáristická klišé a dutá schémata revizionistických westernů. Má to sice patřičně gritty look, ale nekouše to. Spousta sentimentu a neschopnosti poradit si s postavami.
Veteráni stonerrockového stylu toho mají za sebou už hodně, ale stále jim to hodně sluší a tak i album roku 2024 v sobě nese odkaz na klasické devadesátky a tedy dobu, kdy tahle skupina tvořila po boku KYUSS historii.